I don't wanna be in love

Je to nepříjemné.

Ten kámen, balvan, který mi leží na hrudi. Svírá mi to hrdlo a špatně se mi dýchá.

Ta úzkost, strach, nejistota... opravdu to k tomu patří?

 

Proč mi to dělá? Já nechci být zamilovaná, ne jestli to bude vypadat takhle.

 

Není to bolest, ale určitě to každý zná. Ta hnusná síla, která tlačí můj hrudník. Pocit, že se nemůžete nadechnout. Je to podobné jako záchvat paniky. Není to bolest, je to mnohem horší. Něco, jako malý vnitřní mozkomor. Zoufalství, naštvanost, zlamání, zmatenost... a to se neustále stupňuje.

A to všechno jen kvůli tomu, že něco není tak, jak si to představuji.

 

Z ničeho nic mě to popadne a mám chuť řvát a rvát si vlasy. Fakt jak blázen.

 

Nechci to takhle. Nechápu, co se děje- s Ním.

Příště, až se uvidíme, musím být upřímná a na rovinu si to vyříkat.

Nemám na tohle citové vypětí nervy. To není to, kvůli čemu jsem byla 8 měsíců single.

Ale na druhou stranu se ho nechci vzdát.